Rovnováha

1. října 2018 v 20:08 | Marcela |  Téma Týdne
Kdo tanec miluje, v životě se raduje.


Každý člověk si v životě prošel a prochází zkušenostmi, které mu byly a jsou dané. Každý si prožil to své dětství a od toho se vyvíjí, jak žije a jak může dále žít. Všichni máme nějaké trápení, starosti, prohry, boje, ublížení, ponížení, smutky, ukřivdění, potlačování, utlačování a já nevím co všechno. Ale všichni máme i radosti, výhry, smíření, poznání, uznání, zodpovědnosti všeho druhu, mír, klid, harmonii a lásku k někomu, či něčemu. Je toho tolik, co my žijeme - plus a mínus, nebo pro a proti, či tma a světlo. Co tím chci říct? Toto vše je pro mě rovnováha a my si tu svoji rovnováhu hledáme celý život.

Jsem tím, kým nemám být. Když jsem se nad tímto tématem zamyslela, přišla mi myšlenka, že já to mám opačně. Jsem ta, kterou mám být. Od dětství jsem trpěla méněcenností. Zřejmě mi do vínku bylo dáno, abych v mém životě našla svoji hodnotu, víru v sebe. Když se podívám do minulosti, jsem vděčná za to, co mi život přinesl. Díky životním zkušenostem a pomocí různých lidí, co mi do života přišli a ještě přijdou, nacházím to, co jsem hledala. Víru v sebe. Není to jednoduchý, protože jsem do teď sama se sebou hrála falešnou hru.

Hrála jsem si na to, jak jsem spokojená a jakou v sobě mám harmonii. Nebylo to tak. Dochází mi, že spokojená ještě nejsem. Popravdě se pořád cítím jakási svázaná. Vidím to na svém příteli. Našla jsem v něm odraz sebe samé. Vlastně on mi jen ukazuje, jak malou hodnotu k sobě mám. Vždy jsem si říkala, že bez partnera nedokáži žít. Do teď jsem nebyla a ještě nejsem sama. Měla jsem a stále mám ráda lidi kolem sebe. Jenom už někdy mám potřebu být i bez nich a v tom já nacházím ten svůj klid. Uvědomuji si, že neumím žít sama se sebou. Proč to tak je? Strach? Možná.

Dokud v sobě nenajdu svoji hodnotu, nemohu žít ani s partnerem v klidu a harmonii. Alespoň teď to tak cítím. Nemám to svoje zázemí, jaké si představuji a proto nejsem spokojená. S přítelem žiji v jeho bytě a já se cítím v jistých situacích omezována. Asi si ještě neumím říct o určité věci, protože si nevěřím, ještě nemám tu sebehodnotu, kterou hledám. Ovšem není to jediný důvod, co mě tíží. Zřejmě potřebuji být úplně sama, abych našla to co mi chybí. Možná potřebuji změnu, abych nabrala další zkušenosti.

Je to zhruba 2 měsíce, co jsem potkala na nádraží zvláštního človíčka. Vůbec jsem ho neznala, ale přišel mi hodně blízký. Jako bych ho znala, jen nevím do teď, kde ho zařadit. Koukala jsem na něj, zamyšlená a smutná. Když přišel blíž, z ničeho nic se u mě zastavil a řekl mi "holka tancuj a zpívej a na svět se směj, vždyť je nám hej a tak si té krásy i tvé dopřej" , a šel dál. A tak si jeho slova pamatuji. Byly tak hřejivé a láskyplné, a já byla najednou plná energie. Tančím a zpívám si (doma), je mi celkem fajn, ale ještě mi něco chybí.Smějící se
Prostě takový je život, a jestli jsem měla být jiná, tak asi nejsem. Jsem ráda, taková jaká jsem.


Vždy říkám mějte slunce v duši. Teď mi docvaklo, že to neříkám sobě.
Slunce v duši určitě mám, ale jsou chvíle, kdy nacházím v duši i smutek.
A tak to má být, to je přeci rovnováha.

Slunce v duši všem a mě taky. Nevinný

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | 1. října 2018 v 20:33 | Reagovat

Krásná slova ti řekl ten človíček Marcelko, jen v určitých fázích lidského života, kdy přichází stáří rodičů, nemoci a starosti moc to smání na svět nejde. Važ si období, kdy ještě takové starosti máš hodně, hodně daleko a můžeš si krásy o které ten človíček povídal, řádně užívat. ;-) Období, kdy je dítě staré a rodiče ještě starší je to nejtěžší období v životě. Taková je realita, virtualita zde na Blogu cz. vypadá naštěstí jinak. :-D  ;-)

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 1. října 2018 v 20:44 | Reagovat

Zajímavé zamyšlení.
Dolní obrázek - že by z Egypta? :-)

3 Otavínka Otavínka | Web | 1. října 2018 v 21:03 | Reagovat

Moc pěkný článek. Díky.

4 B. R. B. R. | E-mail | Web | 1. října 2018 v 22:03 | Reagovat

krásné upřímné zamyšlení nad tt :-)

5 Lucky Lady. Lucky Lady. | Web | 2. října 2018 v 18:35 | Reagovat

No jó, treba si život užívať, ale keď ono je to častokrát tak ťažké, ked sme obmedzovaní, musíme chodiť do školy, musíme chodiť do práce, musíme platiť účty, musíme sa starať o deti, o seba, variť, prať žehliť, upratovať, kopuuu kopu povinností, starostí, a ísť hentam, tam, a nie vždy sa na to dá pozerať s kľudom a pozitívnymi očami. :-? Inak pekný článok. :-)

6 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 2. října 2018 v 21:45 | Reagovat

Pokud potřebuješ změnu tak ji udělej. Pokud ne zůstaň taková jaká si, protože je důležité, aby ty ses cítila dobře. A někdy jedna věta cizího člověka dá víc než tisíc dobrých rad :-)

7 Fredy Kruger Fredy Kruger | 3. října 2018 v 12:11 | Reagovat

" K tomu, bych udržel  rovnováhu,
vždycky  mám u sebe  vodováhu !"
... přesně tu, co mají  zedníci !!"

... vypráví  muž  jdoucí  ulicí

Jann  Jurák, tam každého zastaví
a pokaždé  toto  mu  vypráví !
( Přesně  dva metry  má  vodováha )

... " Koukni se !"  ( každého  za  ruku tahá ):
" Takhle  jí uchopím vodorovně,
bych rovně šel, neuklouz´ po  ňákém  howně...
Koukej se pozorně... vydrž  ty !"

Tu někomu  ,,váhou,,  dal  do  držky !!
... a jak  se  dál  zmatečně  otáčel,
25  lidí  tam  pokácel !

Rovněž  tři  strážníky ! ( nestihli  zaklít )
... jakmile povstali,  ihned jej  zatkli !

8 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 3. října 2018 v 18:33 | Reagovat

[1]: Asi se role dítěte a rodiče mění. Čím starší rodiče jsou tím je více dítětem ;-)
Užívám si všeho jak nejlíp umím Sugr, děkuji ;-)

9 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 3. října 2018 v 18:34 | Reagovat

[2]: To je foto z Chorvatska :-)

10 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 3. října 2018 v 18:34 | Reagovat

[3]: Také děkuji :-)

11 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 3. října 2018 v 18:35 | Reagovat

[4]: Že by životní zamyšlení? ;-)
Děkuji :-)

12 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 3. října 2018 v 18:36 | Reagovat

[5]: Jsem ráda, že mě chápeš Lucky :-D  :-)
Děkuji :-)

13 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 3. října 2018 v 18:38 | Reagovat

[6]: Změna je pro mě nutná. :-)

14 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 3. října 2018 v 18:39 | Reagovat

[7]: Děkuji Fredy, že jsi se stavil, mám radost ;-)

15 Sugr Sugr | E-mail | 5. října 2018 v 18:44 | Reagovat

[8]:
Neřekla bych, že toto rčení je pravdivé, možná tím, že se starý člověk může i počůrávat či pokakávat do plen, jako malé dítě, ale jinak je to nebe a dudy.
Malému dítěti vysvětlíš co smí a co nesmí, co mu může ublížit, kdežto starýmu člověku ne, ten to bere jako že ho nemáš ráda a dělá to pořád a stále dokola, není to dítě, je to prostě stáří, senilita, kdo nezažil, nemůže posuzovat. :-)

16 padesatka padesatka | E-mail | Web | 5. října 2018 v 23:14 | Reagovat

Tancuj, tancuj vykrúcaj... ;-)

17 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 6. října 2018 v 12:10 | Reagovat

[15]: Ano, čím je člověk starší, tím si nedá nic vysvětlit. Snad nebudeme na staří tak senilní Sugr. ;-)

18 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 6. října 2018 v 12:10 | Reagovat

[16]: Míšo tančíš každý den jo? :-D  :-)

19 supice supice | E-mail | Web | 7. října 2018 v 18:25 | Reagovat

Klíčem k úspěchu je vděčnost za každý nový den:) Díky! A taky přeji velikááánské hřejivé a veselé Slunce v duši:))

20 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 7. října 2018 v 19:50 | Reagovat

Krásně napsané, věřím, že se najdeš a ve svém životě budeš spokojená. Jenom to někdy chvíli trvá :-)

21 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 7. října 2018 v 20:22 | Reagovat

[19]: Pravdu máš a děkuji ti. ;-)

22 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 7. října 2018 v 20:24 | Reagovat

[20]: Řekla bych, že něco nám trvá celý život, než pochopíme. Tedy aspoň já to tak mám. :-D
Děkuji :-)

23 padesatka padesatka | E-mail | Web | 15. října 2018 v 13:17 | Reagovat

[7]: Tak tahle je vážně dokonalá... :-D

24 padesatka padesatka | E-mail | Web | 15. října 2018 v 13:21 | Reagovat

Znovu jsem se k článku vrátila. Já mám výhodu, že si dost vystačím sama, někdy jsem asi vážně autistka... :-)
Ale bylo to tak vždycky, vystačila jsem si s dobrou knihou, teď se dost věnuju blogu...
Se svojí povahou už bych se k chlapovi nedokázala nastěhovat, pořád bych si připadala jak na návštěvě...To bychz chudák musel předělat celý byt.

25 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 16. října 2018 v 10:09 | Reagovat

[24]: Taky už s tím něco dělám, abych byla sama. :-)
Věř mi, že kdybych mohla tak ten byt předělám. Holt není můj, tak budu předělávat jiný byt. :-D  ;-)

26 padesatka padesatka | E-mail | Web | 16. října 2018 v 18:48 | Reagovat

[25]: Tak hodně štěstí, protože tohle je opravdu důležitý a chce to i odvahu.

27 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 17. října 2018 v 12:42 | Reagovat

[26]: Míšo děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama