Jeden vzpomínkový příběh z mého života

13. března 2018 v 18:25 | Spojení s přírodou |  Téma Týdne
Každý z Nás máme vzpomínky, ať chceme nebo ne. Jsou šťastné, radostné, bolestné, smutné a člověk se k nim vrací z nějakého důvodu. Třeba proto, že měl pěkné dětství, nebo vzpomíná na člověka, který už není mezi živými, či kvůli ublížení a tak bych mohla pokračovat.
Vzpomínám na to, jak jsem od dětství vyrůstala. Od mala mi totiž bylo vštěpováno, že musím být dobrá, hodná a poslouchat, jinak mně nikdo nebude mít rád. Ve školce jsem měla jednu jedinou kamarádku a ostatní děti se se mnou nebavili, ani si nehráli. Když jsem byla v 1. třídě, měla jsem paní učitelku, která na mne byla vysazená. Neměla mně prostě ráda. Potom i děti ve třídě přestaly se mnou komunikovat.
Jak jsem šla do páté třídy na druhý stupeň, přešla jsem mezi nové žáky. Měla jsem strach z toho, jestli se se mnou někdo bude bavit, či budu mít ve třídě nějaké přátelé. Pár jsem si jich našla, ale to mi zřejmě nestačilo. V osmé třídě jsem se dostala do jedné party, kde byli lidi různých věkových kategorií. Byla v ní i kamarádka z paneláku. Scházeli se v jednom menším parčíku. Většinou se hrálo na kytaru, zpívalo, ale taky se pil alkohol a někteří kouřili.
Abych zapadla do jejich party, začala jsem kouřit a někdy jsem si dala i alkohol. Samozřejmě jsme měli potíže i s policií a celá škola to věděla, protože si jednoho krásného dne pro nás přijeli.
A ve třídě jsem měla najednou tolik přátel, že jsem se až divila. A tak jsem si říkala, konečně mně někdo bere, konečně mně mají rádi.
V 80 letech mládež vycházela základní školu už v 8. třídě. Kudy dál, na jaký učňovský obor, či školu, jsem měla jasno jen z polovičky. Tehdy si žáci směli vybrat dvě školy. Já měla vybranou jednu a druhou jsem napsala podle kamarádky z paneláku, aniž bych zvážila, jestli mě škola bude bavit. Říkala jsem si, aspoň budu mít někoho , koho znám.
Na učňáku jsem se začala více zajímat o kluky. Líbil se mi kluk (kamarád) z vyššího ročníku. Ale neměla jsem odvahu mu naznačit, že je pro mne něco víc než kamarád. Nyní už vím, že on mi dával najevo jeho zájem ke mně. Tehdy jsem o sobě pochybovala, přece mně nemůže mít někdo rád. Po škole nastala volba práce. Nikdy jsem neměla ráda nové lidi a seznamování, ale asi jsem měla to štěstí, že mi nedělal problém se seznámit.
Opět jsem se dostala k alkoholu. Dříve bylo asi normální si dát v práci panáka třeba slivovice. Ona ta doba nebyla tak přísná, jak teď. Aspoň v některých situacích. Ať žije svoboda. :D Znovu jsem si našla partu mého gusta. Vzpomněla jsem si, co mi říkávali rodiče. Buď ke Všem dobrá, hodná a poslouchej. Tu větu jsem měla tak zafixovanou, že do teď nechápu jak jsem ji tak mohla pochopit.
A tak jsem začala ze sebe dělat poslušnou ovečku, abych se každému zavděčila. Po té jsem se vdala, bylo mě pouhých 18 let. Dříve to bylo tak, když mladá holka otěhotněla, nemohla zůstat bez muže. Co by si lidé pomysleli že. Manželství vydrželo 19 let. Bývalý manžel byl alkoholik, žárlil a cítila jsem se být omezována. Nyní vím, že mně zrcadlil. Ukazoval mi mé stinné stránky moji povahy.
V té době mi proszřetelnost dala do mé životní cesty, již nynější moc dobrou kamarádku a duchovní učitelku, která mne do duchovní říše přivedla. Můj život se začal měnit. Teoreticky mi kamarádka ukázala, jakou cestou jít, abych se našla. Prakticky jsem na sobě pracovala a ještě pracuji s tím, jak si sebe vážit, mít se ráda a nebýt tou ovečkou, kterou jsem dříve byla.
Z toho důvodu se vracím do minulosti. Jsem ráda a vděčná za takové životní lekce a zkušenosti. Dříve bych si řekla jak hrozný jsem měla život od dětství, a jaké utrpení jsem prožívala. Teď beru život jako hru.
A alkohol? Byl dobrý kámoš. Dnes tu závislost se snažím odbourávat. Snad už ji nepotřebuji, když mám sebe. Říká se, že se člověk do minulosti nemá vracet. Já říkám, že minulost prostě k životu patří, ale jen z toho důvodu, aby se člověk poučil, nebo něco pochopil, anebo našel sám sebe a měl se rád. Takže nejsou vzpomínky špatné, ale jsou pro některé z nás poučné.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 duchodkaevka duchodkaevka | 13. března 2018 v 22:05 | Reagovat

Myslím, že ses nakonec našla a život máš srovnaný. Někdy bylo těžké vymanit se z party a mnozí si se situací poradit nedokázali. Někdy je lepší se nevracet, někomu to naopak pomáhá :-)

2 matka matka | 14. března 2018 v 1:14 | Reagovat

Taky jsem byla v partě....až mnohem, mnohem později i v několika duchovních skupinách, či skupinkách ale stále, celý život, jsem (jak říkám) v učebnách na planetě dne a noci :-) a občas nahlédnu i za zrcadlo :-D

3 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 14. března 2018 v 11:22 | Reagovat

I jedna moje vnučka má ve škole na prvním stupni stejný problém jako jsi měla ty. Proto je raději uzavírá ve svém světě a je úžasně tvořivá a umělecky nadaná. její o tři roky starší sestra je světáčtější a sportovnější typ. Ale žijí na vesnici, kde vyžití není tolik a tak se také obáváme, co s děvčaty udělá pak střední škola ve městě. Dneska k alkoholu a cigaretám velmi snadno přistupují i drogy.

Také jsem začala kouřit jen proto, abych se začlenila do kolektivu na gymnáziu. Kouřily většinou holky.

Asi si člověk musí projít vším, aby mohl srovnávat a nakonec je dobře, že má své vlastní zkušenosti a z nich vychází. A potkat člověka, který pomůže najít směr ten dobrý směr, je jako dar z nebes. :-)

4 Fredy Kruger Fredy Kruger | 15. března 2018 v 0:54 | Reagovat

" Já... vyšel si takhle ráno  v kalhotách,
já boty měl ( též tkaničky  na botách )

Zpívám si ! ( ač nevyznám se  ve  notách )

... Mám rýmu ! ( ni -jednou, jsem nosem nepotáh )

... tu šustot !!  a někdo  mi  gatě  stáh !!
..... Toť vzpomínkový příběh  z mého života !!"
( Vypráví  Jebb Hnyida  v hostinci )

Rozčileni jsou opilci !
" Kdo kalhoty  stáhnul ti, nevšim sis ??"

" Bohužel !  měl jsem je po strýci
a ten, je  zdědil zas po otci......
Nejstarší kalhoty ve obci ! "

" Nelži nám !!"

" Nelžu ! ... nééé !  čestně !!"

" Kalhoty  propil prý ve městě !"
( ač muž, se tomuto nařčení brání
všichni  tam hledí naň  s pohrdáním !! )

" Nepropil !  přísahám !  strhli je na zem !!
potvrdím !  slyšte !! "  ... (??)  se uprd´ jak blázen !!!

... čímž potvrdil však  ? že lže  nehorázně !!

5 Otavínka Otavínka | Web | 15. března 2018 v 9:26 | Reagovat

Moc pěkný článek. Po přečtení jsem se taky dostala až na dno své duše a začala vzpomínat. Každý se hledá a někdy má to štěstí, že najde dobrou kamarádku, která ho vyvede z bludů i hříchů. Přeji pěkný den!

6 Marcela Marcela | Web | 15. března 2018 v 17:55 | Reagovat

[1]: Ano, našla jsem se, ale život si ještě srovnávám, což není na škodu. :-)  :-D

7 Marcela Marcela | Web | 15. března 2018 v 17:57 | Reagovat

[2]: Já pobývám teď v duchovních skupinkách ... tedy spíš se v nich jen zastavím a jdu dál :-D  :-)

8 Marcela Marcela | Web | 15. března 2018 v 17:59 | Reagovat

[4]: Lže-li někdo nehorázně, lže sám sobě a to jasně. :-D

9 Marcela Marcela | Web | 15. března 2018 v 18:17 | Reagovat

[3]: V dnešní době jsou drogy dostupnější a je to smutný. Já měla taky obavy, aby se holky nechytly třeba nějaké  party kde jsou drogy. A alkohol a cigarety  viděly u rodičů. :-(
Teď už mají svůj život a nabírají zkušenosti. :-)
Přeji Vašim vnučkám, ať se jim v životě daří. Myslím si, že si tu svoji cestičku životem najdou. :-)

10 Marcela Marcela | Web | 15. března 2018 v 18:19 | Reagovat

[5]: Děkuji :-)
Moje duše se zřejmě potřebovala vypsat. :-D  :-)

11 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 15. března 2018 v 18:52 | Reagovat

[9]: Také doufám :-)

12 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 16. března 2018 v 2:48 | Reagovat

Také chci takovou kamarádku :-D :-D

13 Marcela Marcela | Web | 16. března 2018 v 4:21 | Reagovat

[12]: J
A myslím, že ji máš , ale tak nějak jinak :-D  ;-)

14 Lukas Lukas | Web | 16. března 2018 v 18:38 | Reagovat

[8]: no jo no... já jen doufám, že si Fredy své výtvory někde ukládá do nějakého archivu třeba. Jednou bychom se tomu všichni totiž velice kvalitně zasmáli. A já mám rád komedie a smích... ;-)

15 sugr sugr | E-mail | Web | 17. března 2018 v 7:38 | Reagovat

[8]: Marcelko jste tu na Blogu cz. novicka, lži a přetvářky se bohužel i ve virtualitě nosí, vlastně tady se každý může dělat krásným, nejlepším a nadlidem. :D
A je to přeci tak krááásný, když každá jen pochválí, obdivuje a žvatlavými, infantilními jmény oslovuje. Jo, virtualita je v tomhel směru boží. :-D
Váš vzpomínkový příběh je váš, každý má nějaký a já vás obdivuji, za vaši odvahu ho tak veřejnému serveru jako je Internet sdělit. ;-)

16 sugr sugr | E-mail | Web | 17. března 2018 v 7:41 | Reagovat

[8]: Jo a na Fredyho se nezlobte, můžete si ho jako ty starší blogerky zablokovat, kterým se jeho básničky nelíbily, nebo si můžete o něm přečíst můj článek, i ty kometáře stojí za rozšíření vašeho obzoru co se Ferdy týče:
http://sugarless.blog.cz/1712/miluju-dva-muze

17 Marcela Marcela | Web | 17. března 2018 v 23:51 | Reagovat

[15]: Lži a faleš je všude a ve všem. ;-)
To už jsem zde poznala, a nejen tu.  Možná mám odvahu napsat článek o mém životě a možná jsem ho měla napsat, protože jsem to tak cítila. A třeba to někomu pomůže.

[16]: Fredy Mercuryho si ráda poslechnu. Byl prostě originální ve všem. :-)
A na Fredyho básníka  se nemám důvod zlobit. Každý je nějaký a třeba i tajemný. :-D

18 Marcela Marcela | Web | 18. března 2018 v 0:38 | Reagovat

[15]: , [16]:  a děkuji za Váš komentář ;-)

19 jeife jeife | E-mail | Web | 18. března 2018 v 10:52 | Reagovat

Být stejný znamená zapadnout. Bohužel, i v dnešní době :/
Pochopit zákon zrcadla je velký krok vpřed :) Jinak v léčení sama sebe mi hodně pomohla nevychova.cz - díky ní jsem pochopila rodiče, odpustila jim a vydala se po jiné cestě :)

20 Marcela Marcela | Web | 18. března 2018 v 16:40 | Reagovat

[19]: Je to tak, a rodičům jsem už snad odpustila. Děkuji :-)

21 Jája Jája | E-mail | Web | 19. března 2018 v 0:15 | Reagovat

Marcelko, každý nemá "odvahu" sám sebe takto svléknout před ostatními, jsi dobrá :-). A třeba to někomu opravdu může pomoct, když si to přečte, nějaké nakopnutí, "aha" moment :). Taky jsem si prošla obdobím, kdy alkohol byl parťák v partě :). A taky jsem se dostala k úplně jiným věcem :), velice ti rozumím :). A děkuju za článek :).

22 Marcela Marcela | E-mail | 19. března 2018 v 11:36 | Reagovat

[21]: Děkuji za pochopení :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama