Žít svůj život

6. února 2018 v 0:58 | Spojení s přírodou |  Téma Týdne
Žiji život, protože dýchám, vidím, slyším, pohybuji se celým tělem. Někdo se nemůže hýbat, neslyší, nevidí, ale taky žije, jen jinak. Vzpomínám na tetu, která je slepá, ale žije. Myslím na jednu osůbku z blogu, která je na vozíčku, a taky žije. Jsou lidé s různými nemoci, a žijí. Takový lidé, ale nemají jednoduchý život. Myslím si, že nemůžou žít podle svých představ, ale obdivuji je, jsou silní. Jenomže dokud člověk dýchá a funguje mu mozek, tak žije. To jsou různé pohledy na toto téma a také i vzpomínky.


Každý žije ten svůj život, někdo s životem bojuje, někdo si ho vylepšuje, nebo zhoršuje. Jo, svým způsobem si děláme co chceme. Ale taky máme v životě nastavený určitý systém a my se stejně podle něho musíme řídit. Jesle, školka, škola, práce, a tím si každý člověk prostě musí projít. Máme tak nastavený určitý řád. No ono by to šlo i jinak, třeba hrou, hravý systém Matrix Smějící se haha. Jsem si vzpomněla na film no.


Dříve jsem žila, tak, že jsem měla ráda spíš společnost lidí a bylo mě dobře. Jo a taky jsem měla ráda drby či pomluvy. Taková jsem byla. Nedokázala jsem trávit čas sama sebou. Neříkám, že nyní společnost ráda nemám, jen už dávám přednost samotě, někdy to člověk prostě potřebuje, být sám a mít klid.

Když si vzpomenu na život mého dětství, bylo mi dobře. Jako děti jsme si hráli většinou venku. Hráli jsme různé hry s míčem, na schovávanou, na honičku. Stavěli jsme stany ze starých dek. Bylo toho hodně co, nebo s čím se dalo hrát. Nyní je divná doba. Některé děti místo, aby si hráli venku, jsou zalezlí doma a většinou na počítači nebo u televize. Je to smutná doba, aspoň já to tak vnímám. Bohužel my za takovou dobu nemůžem. Nebo jo?

Jako sousedi jsme pobývali společně, třeba u táboráků. Každý donesl co chtěl a v pohodě jsme se dělily. Rodiče se bavily, zpívali atd. a my jako děti si hráli mezi sebou. Dnes jsem radši když sousedy nevidím, a proč? Protože v dnešní době si lidé spíš závidějí. Neříkám, že všichni, ještě pořád jsou lidé, kteří se umí bavit bez toho, aníž by v nich byla nějaká závist. Ale co dnešní děti? Copak si mohou jentak hrát sami venku? Proč to dříve šlo a teď ne? Je víc násilí než bývalo? Toť otázka a já na ní nedokážu odpovědět.

Nejsmutnější je to, že se lidé baví spíš přes internet. No byla jsem taky taková, než jsem přišla na to, že tudy cesta nevede. Je pravda, že na internetu pobývám, ale už dávám přednost třeba blogu. Zde mohu psát cokoliv, je to takový můj deníček. Nejvíc se nyní věnuji tvoření, čtení knih, návštěvy rockových koncertů, výletů atd. A tak se snažím si ten život uspořádat, abych si užívala venku a pak se zde vypsala.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jeife jeife | E-mail | Web | 6. února 2018 v 10:43 | Reagovat

Doba se meni, ty nemusis :)
Ja znovu navazala vztah se sousedy, s jednou jsem vyrabela barefoot boty, sousedovi rekla o pomoc s kolem a potom mu upekla muffiny. "Babicce" v prizemi obcas donesu dyni ze zahradky, nebo kousek buchty ...
Je to jen o nas :)
S pritelem mame zahradu a 3 kozy. Dost nas to sblizilo se vsema lidma co chodej okolo :) do budoucna chcem udelat i informacni tabuli, odpadkovy kos pro turisty a i dny, kdy budou lide moct prijit a nakrmit s nami kozy :)

2 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 6. února 2018 v 13:44 | Reagovat

Je zajímavé, že je jedno téma a tolik různých článků. :D

3 maupharinluner-sadness maupharinluner-sadness | Web | 7. února 2018 v 7:32 | Reagovat

Jo nekomu ty nahore nadeli pekne peklo

4 Zlatice Zlatice | Web | 7. února 2018 v 10:33 | Reagovat

No pravda je že když dnes náhodou potkáš souseda a ze slušnosti ho pozdravíš tak na tebe místo odpovědi hledí jako bys mu chtěla ukrást auto :-D

5 Marcela Marcela | Web | 7. února 2018 v 10:57 | Reagovat

[1]: Na tom něco je,a čím víc bude takových lidiček jako ty, tím líp ;-)

6 Marcela Marcela | Web | 7. února 2018 v 10:57 | Reagovat

[2]: Tu vidíš, že je každý člověk originál :-P  :-D

7 Marcela Marcela | Web | 7. února 2018 v 10:58 | Reagovat

[3]: Ti nahoře nenadělují, to si vybírá každý sám ;-)

8 Marcela Marcela | Web | 7. února 2018 v 11:01 | Reagovat

[4]: Naštěstí moji sousedi tak nehledí, ale když jsem bydlela na dědině, tak tam to bylo jako jedná velká rodina :-D. Až na to, že se jako rodina tak nikdo nechoval :D

9 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 7. února 2018 v 14:50 | Reagovat

My i naše děti jsme si užívaly možnost být neustále venku mezi svými kamarády, a proto máme pořád na co vzpomínat. Pohyb byl vlastně naší součástí, doba je jiná, přednost se dává mobilům a počítačům, ale možná se na to dívám pohledem té důchodky 😁😁😃

10 Magicmax Magicmax | Web | 7. února 2018 v 17:08 | Reagovat

[6]: Přesně! :)

11 Marcela Marcela | Web | 7. února 2018 v 23:25 | Reagovat

[9]: No právě, že jsme si toho dost užily :-). A určitě to není pohledem důchodky :-P , takový úhel pohledu mají i někteří mladí :-D . Jsem ráda, že to tak nevidím jen já :D

12 nezenska-svine nezenska-svine | Web | 8. února 2018 v 1:13 | Reagovat

Snažím se.

13 Hanka Hanka | 8. února 2018 v 11:31 | Reagovat

Toto zamyšlení není až tak o věku, člověk se zase tolik nezměnil, hlavně tělesně, to jen okolní svět na něj "tlačí" a kde má brát tolik sil, aby odolal, aby nepodlehl. Děti se do toho narodí, tomu se nemůžeme divit. Ovšem dítě potřebuje přece pohyb a kontakt s kamarády, naživo, pak vyrůstají lidé citově chudí a sociální sítě to nenahradí. A rodiče, pokud by se rozhodli pro jiný styl života, stejně nepochodí, protože dítě se dívá kolem a vidí, všichni spolužáci mají počítač, tablet, mobil a nestačí obyčejný, ale aby byl "in", tak dlouho bude škemrat až rodiče to stejně pořídí. Takže nakonec budeme výborně technicky vyspělí, budeme bravurně ovládat všechny ty "krabičky", u kterých strávíme notnou část života, ale nebýt povinné školní docházky, možná by některé děcko nevylezlo z baráku. Kéž bych se pletla. Naštěstí stále ještě vidím dost lidí, kteří jezdí na výlety, na vodu, i za kulturou. A v bydlišti? Jak to, že dříve, v té "hnusné" době mohly maminky nechat kočárek i s dítětem půl dne před barákem, nebo ho svěřit holkám z baráku, aby ho povozily - a nic se nestalo? Vchody byly nezamčené, dole byly kočárky, na šňůrách za domem plno prádla a nikdo se nestrachoval? Tohle mi vysvětli, nebo o tom napiš další článek. Jistě si rádi počteme. :-)  :D

14 Marcela Marcela | Web | 8. února 2018 v 23:18 | Reagovat

[10]: :-)

[13]: S tím bydlištěm a celkově, to je právě, to co nechápu. :D
Nebo mi to pořád nedochází, ale co už.
Když mě něco napadne, napíšu článek. :-D
Děkuji za motivaci :-)

15 Melissa Melissa | Web | 16. února 2018 v 1:02 | Reagovat

Super přístup,krásně napsané!Každý si v životě prožije nějaké věci a skoro každý si dojde časem k tomu,co je pro něj dobré a co ne,čemu by se měl věnovat a kde a s kým je mu nejlépe.A pak je dobré se tím začít řídit.Ale to prostě musí přijít samo od sebe,jinak to nemá cenu:) :-)

16 Marcela Marcela | Web | 18. února 2018 v 11:35 | Reagovat

[15]: Děkuji :-), já si tedy myslím, že když člověk chce, tak jde všechno a pak to tu cenu má :D :-),

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama