Září 2017

Unavený týden

Neděle v 23:08 | spojenisprirodou |  Potřeba uzemnit se
Dnes už je neděle a začne další nový týden a já jsem opravdu zvědavá jaký bude. Tento týden byl nějaký divný a nejsem sama kdo to tak cítí. Psala jsem si a bavila se s kamarádkami a zjistila jsem, že holky to tak měli a asi ještě mají také.

Chodím na třísměnný provoz a zrovna jsem měla noční. Normálně po noční spím 6-7 hodin , někdy mě stačí i 5. Tentokrát to bylo jiný. Každý den jsem se budila za 9 - 10 hodin a to se mě ještě nechtělo vstávat, a když už jsem vstala neměla jsem žádnou činnost. Cítila jsem se pořád unaveně a říkala si co to mám za lenoru. Už přes týden jsem si s dcerou psala, že ona je na tom podobně.

A tak si říkám jestli není něco divného ve vzduchu kromě toho, že se blíží zima Usmívající se. Je pravda, že přes zimu mám zase jiné aktivity než v létě a proto mě tento čas příjde divný a jiný jak třeba vloni. Prostě jsem neměla chuť ani nic tvořit, číst nebo něco studovat. Myslím na přírodu, že se pomalinku ukládá k zimnímu spánku a říkám si, že my jako lidé bysme mohli mít taky nějaký určitý odpočinek Smějící se. No to jsou moje dnešní pocity a říkám si jestli je to normální, nebo jestli to tak vnímá více lidí Rozpačitý

Motivace

Pátek v 19:22 | spojenisprirodou
Určitě si každý z Nás najde motivaci, kterou potřebuje. Ať je to kvůli sobě samému, nebo ohledně práce či různých koníčků, prostě celkově jak žít a být spokojený. Jsou různí lidé, kteří dokážou motivovat člověka, třeba přátelé, ale taky i lidé, které neznám. Stačí být u sebe samé(mu), myslím si, že je to důležité. Dřív jsem se motivovala tím, že jsem dělala to co ostatní chtěli, abych dělala. Chtěla jsem být pro každého dobrá.Jenomže jsem nebyla sama sebou a to je špatně. Ohlížela jsem se na ostatní a tím pádem jsem nebyla k sobě upřímná.

Aby byl člověk v životě spokojený, měl by se zaměřit na to co chce on(a), protože po čase každý zjistí, že je stále nespokojený. Někteří z Nás máme nějaké problémy, starosti, a tak hledáme vyřešení, aby se Nám dobře žilo.Co jsem poznala dvě milé kamarádky, žije se mi dobře. Zlatuš mi ukázala, jak si najít svou cestu životem tím, že mne inspirovala a stále inspiruje, a taky mne zasvětila do duchovní říše. Stále mne učí to, že když má člověk problém s něčím nebo s někým, je třeba hledat hlavně ve svém nitru. Takže mne namotivovala tak, že jsem začala řešit své potíže. Tehdy jsem si nevěděla rady a přiznala si, že potřebuju pomoc. Myslím si, že není vůbec špatné požádat druhého o pomoc a tak jsem si našla Haničku, která mi pomohla.

Druhá kamarádka (Paní Léčitelka Hanička Poláchová, která léčí jak na duši,tak i na těle), mi pomohla najít řešení, když jsem měla problém se sebou. S Haničkou jsem skonzultovala své trápení, a potom mě začala léčit tím, že napřed očistila moje tělo tělovými svícemi. Chodila jsem k ní na terapii, která mi pomohla, abych začala vnímat sama sebe. Dříve by mě nenapadlo, jak moc důležité je mít se rád.Od té doby se hodně věcí u mě změnilo. Našla jsem v sobě něco, co jsem dlouho hledala - hlavně sebe, nové zájmy, koníčky, nápady a dokonce i nové přátelé včetně Haničky :-).

A tak jsem dostala novou chuť do života. To máte tak, když člověk myslí na sebe, je všechno kolem takové jiné. Vnímám lidi a vlastně celkově život jinak než dřív. Vím, že pro některé lidičky život není jednoduchý, třeba pro ty kdo má zdravotní problémy. Naučila jsem se od obou kamarádek i to, že nemoci pocházejí z emocí. A je to pravda. Naše tělo Nám ukazuje, že je nespokojené a tím pádem je nespokojená i naše duše. Je potřeba najít pravou příčinu tzv. ne-moci. Problém je vždy v naších myšlenkách, v potlačovaných emocích. To na co myslíme, tak taky tak žijeme. Vím to z mých zkušeností. A kdo si neví rady a potřebuje pomoc po zdravotní stránce, zkuste hledat pomoc i u léčitelů a třeba to spojit i s doktory.


Mám zelený zákal a mohu kdykoliv oslepnout. Kdybych na to měla pořád myslet a obávat se jestli slepota příjde či ne, tak už jsem slepá. Samozřejmě jsou další lidičky, kteří mě taky něčím motivují, a tím, že když se o něco zajímám a baví mě to, tak mě inspirují a učí. Jenom člověk musí zůstat u sebe a neztrácet se v druhých.

A tak jsem jsem našla v životě celkově spokojenost nejen se sebou, ale taky i s prací a s penízky. Přeji Všem lidem, kdo není u sebe či se nemá rád, ať začnou hledat sebe a poznávat se. Krásný večer Marcela

Výlet spojený s přírodou

9. září 2017 v 1:10 | spojenisprirodou |  Zážitky
Po dlouhé době jsem se vydala podívat po okolí Moravy a jsem za to ráda. Mám ráda turistiku,ale ne vždy se zadaří si tímto způsobem užít. Jezdím na koncerty oblíbených metalových a rockových skupin, na festivaly, ale to je zas jiný relax. A tak mě přítel překvapil tím, že se pojedem podívat do Mikulova, kde jsem byla naposledy v dětství.



Hned ráno svítilo sluníčko za což jsem byla ráda, ale nebylo horko a ani zima. Prostě tak akorát na výlet. Dorazily jsme vlakem do Mikulova a než jsme navštívily Svatý kopeček, prošli jsme se po městečku a podívaly se i na zámek.



Ze zámku jsme se vydali na Svatý kopeček. Pro přítele to už byla dřina procházka do kopce a tak šel rychleji než já, jen proto, aby už byl na kopečku . Já se cestou kochala přírodou a bylo mě moc dobře. V mém nitru byl klid a spokojenost. Dlouho jsem toto nezažila. Jak už jsem se blížila na kopeček začal si vítr se mnou hrát. Nevadil mi, spíš jsem ho uvítala, vanul jen tak jemně a sluníčko se sem tam schovávalo za oblaky.


Došla jsem na Svatý kopeček kde už přítel čekal a rozhlížel se kolem. Myslím, že se taky kochal. A tak jsme se podívaly na Kapli sv. Šebestiána a zvonici a šli si sednout na lavečku. Pozorovaly jsme oba tu nádheru kolem, chvilku jsme si vykládaly a pak už jen mlčeli a kochaly se dál. Dobrou hodinu ne-li více jsem v sobě cítila takovou harmonii, že se mě ani mluvit nechtělo. Cítila jsem to tak i u přítele, který po té dlouhé mlčenlivosti řekl: "mě je tak dobře, že se mě ani mluvit nechce". Ještě chvíli jsme si vykládaly a pak šli zpět do městečka. Cestou na vlak domů jsme se zastavily na zmrzlinu, mám ráda jakoukoliv, ale Jugoslávskou prostě miluji.





A tak jsem se spojila sama se sebou a s přírodou. Pro mě to byl celkově zvláštní den. Jako bych našla něco v sobě, co jsem celou dobu hledala. Harmonii, klid a lásku. Nyní vím, že je pro mě důležíté spojení s přírodou a mám ráda cestování. Říkám si, že se budu snažit více se takovému vnitřnímu klidu věnovat tím, že si udělám radost výletováním. Ať je to v přírodě nebo co mám ještě ráda. A na to jsem došla prosím,až teď.

Umění mlčet

2. září 2017 v 16:30 | spojenisprirodou |  Téma Týdne
Jsou různé názory na toto téma. A proto teď čtu, pozoruji a trošičku mlčím......