Srpen 2017

Z pohledu malého človíčka

14. srpna 2017 v 2:03 | spojenisprirodou |  Téma Týdne
Takových pohledů je hodně. Třeba malé dítě; dospělý člověk, který měří 150 cm; lilipután (nepřirozeně malý človíček); osoba, která je v nějaké situaci, kdy má strach se cítí jako nejmenší na světě.

Jako malá ráda vzpomínám na koupaliště. Většinou jsem se kochala v malém bazénku, protože jsem ještě neuměla plavat a k velkému bazénu jsem se raděj nepřibližovala. Měla jsem strach , právě proto, že jsem byla ještě malá Smějící se. Postupem času čím jsem byla větší, a už uměla aspoň trochu plavat, tak jsem navštěvovala i velký bazén. Samozřejmě do hloubky 150 cm, to mě stačilo. A tak jsem pokračovala, až mi nedělal problém hloubka 4 metry. Dnes jako dospělou, mě koupaliště neláká, protože je malý, a je tam hodně lidí Smějící se.


U dospělého člověka, který měří do 150 cm jsem zjistila, že se cítí jako dítě a proč? Protože se s některými tak jedná a ti pak mají stresy a depky. Znám určitý případ. Moji jedné známé říkali prcku, raděj nic neříkej. Prostě si z ní dělali srandu. Je to smutný.

Liliputáni to mají v životě těžké i jednoduché. Záleží na okolí jak je berou, nebo na nich samotných, zda se tak přijímají a prostě žijí. Tedy můj názor.

Osoba, která je v situaci, kdy se cítí na dně a nemůže se z toho dna vyhrabat, je tak malá, až je zoufalá. Ale taky záleží jakou má člověk odvahu, trpělivost a naději. Vždy je více úhlů pohledu a všichni bysme se tak měli dívat. Hold moje další lekce ze života.

Poučení

6. srpna 2017 v 23:29 | spojenisprirodou |  Potřeba uzemnit se
Co známená když člověk dostane v životě kopanec? Jestli to dobře chápu, je to o tom, že je nepoučitelný ze svých chyb. Trochu to rozeberu. Třeba drogy, alkohol či cigarety. Říká se, že alkohol je metla lidstva a je to pravda. Alkohol ničí nejen tělo,ale i přátelství a vztahy. Moje zkušenost s pitím.

A když k tomu člověk kouří, je to ještě horší. Každý to má s alkoholem jiný. Někdo je veselý, další zas protivný, jiný urážlivý atd. Já když se napiju a něco špatně pochopím, jsem žárlivá protivná a hádavá. Hlavně, že to o sobě vím. A tak ubližuju svým blízkým.

Pochopila jsem to už před rokem, že je na čase s pítím přestat. Nepiji každý den nebo každý víkend. Prostě jen při nějaké akci a to jen na některých. Jenomže jednou za půl roku se opiji tak, že nevím kdy přestat a pak mám okno a dozvídám se co jsem prováděla. Potom toho samozřejmě lituji.

Chápu své blízké a ty který mám ráda, že to se mnou nemají jednoduchý. Nejhorší ale je, že ubližuji hlavně sobě a svému partnerovi, a jemu už zřejmě došla trpělivost a ani se mu nedivím. Tak toto je kopanec do života a další zkušenost. Díky své kamarádce, která mě upřímně řekla co si o tom myslí, budu zkoušet dál s pitím přestat.

Život nám připravuje neustále nějaké zkoušky a já u té své s alkoholem zatím selhala. Chce to trpělivost a já jí zatím moc nemám, a jsem si dnes dala slib, že se budu snažit dál s pitím přestat úplně. Všechno jde když se chce. Jak řekla kamarádka: buď trpělivá a přestaň se nimrat v pitomostech a začni na sobě řádně pracovat. A takové je mé rozhodnutí.