Strach z neznámého

1. července 2017 v 15:37 | spojenisprirodou |  Téma Týdne
Co je to vlastně strach? Je to iluze, kterou si lidé vymysleli? Aspoň jsem o tom někde četla. Ale proč to tak je? Není to jen strach z neznámého ,ale strach celkově. Každý vnímá strach jinak. Třeba já jsem jako začátečnice na blogu, a dřív by mě nenapadlo, že bych mohla psát články, jakékoliv ... proč? Strach z kritiky nebo posměchu, že bych to nesnesla? Možná Smějící se.

Jako malá holka si pamatuji, že jsem se v noci bála podívat pod postel. Bála jsem se, že mě postraší bubák. Kdo mi toto říkal si nevzpomínám. V paneláku kde jsme měli sklepy se na jedné straně baráku říkalo černý sklep, protože tam byla velká tma. Mamka Nám vždycky říkala: " a do černého sklepa nechoďte, ať na Vás nevyběhne nějaké strašidlo". Takže vlastně jako malé děti jsme k tomu určitému strachu byly vedeni. Ráda jsem jako dítě pobývala na stromech . Co myslíte ,že rodiče říkali? Nelez moc vysoko nebo spadneš a něco si uděláš. RODIČE!!

Přece když se malé dítě učí chodit tak párkrát spadne, ale přesto to zkouší dál, a má strach? Takže prostě a jednoduše všechny děti i my, i naši rodiče, prarodiče atd. jsme byly k tomu vedeni od malička, protože rodiče měli o nás strach. Jak se se strachem srovnat či vyrovnat nevím, jsou různé názory a každý si na to musí přijít sám Usmívající se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 1. července 2017 v 16:31 | Reagovat

Také jsem se jako malá bála sklepa...

2 Chikulín Chikulín | Web | 1. července 2017 v 22:11 | Reagovat

Pod postel jsem se nemohla ani kouknout a to jsem to tam jednu dobu měla zaskládané krabicemi :-D

3 Marcela Marcela | Web | 1. července 2017 v 23:16 | Reagovat

Já si ještě vzpoměla , jak k Nám přišel Mikuláš s čerty a já nechtěla říct básničku :-D . Hrozily mi , že mě dá čert do pytle a vezme do sklepa . A já jsem kývla :-D . Ale když jsem byla v pytli tak  jsem  měla divný pocit a myslela jsem na ten černý sklep a toho jsem se bála. Ale čert mě vysypal pod schody takže se mě ulevilo. Všichni se pak smáli že jsem se nebála :D

4 Marcela Marcela | Web | 1. července 2017 v 23:18 | Reagovat

[2]: jednou jsem to tak  udělala a mamka mě ty krabice vyhodila :-(  :D

5 Khira Khira | 2. července 2017 v 22:11 | Reagovat

Jo moc dobře si pamatuju a postupně pozoruju, jaký to byl pocit když jsem jako malá lezla po stromě a v podstatě se vůbec nebála. Jen když jsem nějak blbě našlápla tak mě to instinktivně nakoplo abych tam už nestoupala.
Ale teď? Když mám vylézt na tu nejnižší větev tak mám strašnej strach z pádu. Nebo jen i po žebříku když lezu, tak si dávám větší pozor na to, abych se pořádně držela, přitom když jsem byla malá, tak jsem lezla po žebříku v pohodě, ani jsem tu větší pozornost nemusela mít a nespadla jsem.

V knížce jsem o tom taky zrovna teď četla, že strach nás jenom brzdí od toho, co chceme dělat. Že je to také strašidlo a  většinou se mu podřídíme a děláme jak nám poroučí.  Stačí vylézt z té komfortní zóny a pro jednou ho neposlouchat :-? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama