Strom života

Neděle v 18:35 | Marcela
V lese si sedne ke stromu,
hladí ho a povídá jemu.

Jsem lež i pravda,
již od pradávna.

Proč se lidé pravdy bojí,
a lež jim více za to stojí.

Když sobě a druhým lžeme,
přitom pravdu vědět chceme.

Strom se nehne jen lehce řekne,
spojení pravdy a lži, vám všem ukáži.

Když budete naslouchat a vnímat,
proč je nejdůležitější vůbec dýchat.

Potom přijde uvědomění,
že života si všichni cení,

Tím se život stále mění,
lidé pořád žijí v domnění,
že lež je zlá a pravda dobrá,
přitom je v nich rovnováha.

Je to lež či pravda,
které jsou zde odpradávna.

 

Změny nejen životní, ale i virtuální

6. listopadu 2018 v 9:20 | Marcela |  Téma Týdne
Všechno kolem nás se mění,
tak jako my všichni se měníme.
Zdá se mí, že je to jen snění,
ale ne, tahle změna mě nemine.



O čem to je? Je to o tom, že i když mám humoru dosti, je tu i něco, co je k zlosti. Ano, přesně tak, asi nejsem dost trpělivá. Ale to bych neřekla. Jen jsem dostala životní poučení. A tak si říkám proč se rozčilovat, když můžu udělat menší změnu. A tou je, že jsem si našla server, kde jsem si své články převedla pro jistotu. Vzhledem k tomu, co se tu děje mě to jednoduše donutilo.

Víte co je to štěstí? Když se mi podaří se zde přihlásit. Takže pokud se neukáži u vás na webu, je to proto, že nejsem přihlášená, tudíž nemám chuť ani komentovat. Bez přihlášení je to jako bych byla někdo jiný. Jsem sama zvědavá jestli vydám tento článek.
Takže poslušně hlásím, že se na chvíli odmlčím z tohoto blogu a budu se hlásit z jiného serveru .
Třeba to bude chvilková změna, dokud se to zde neuklidní.

Vím, že někteří z Vás čekáte co se bude dít dále a jak to vše dopadne. Ale já už nečekám, já už jednám. Poučila jsem se právě nedávno. Jsem už delší dobu v situaci, kdy jsem měla těžké životní rozhodnutí. Mezitím jsem měla tolik možností učinit jednu jedinou věc. Ale já pořád váhala a vymlouvala se a něco si nalhávala. Až jsem udělala konečné a pevné rozhodnutí, už mi nepřicházejí ty možnosti, co jsem měla. Teď budu čekat, až se mi nějaká možnost vyskytne, a doufám, že to bude brzy.

O čem to vypovídá? Když si člověk není jistý, měl by si udělat zálohu, jak zde tak i v životě. Neváhat, ale jednat a navíc pokud jsou možnosti, tak jich okamžitě využít. Vrátit se můžete kdykoliv, i když někdy už to není možné. Prostě jak ve které situaci. Třeba zde na blogu je vždy možnost se vrátit, pokud bude fungovat. Ovšem je to jen můj názor a pohled na situaci jako celkovou. Každý to vnímáme jiným způsobem, nebo máme jiný pohled. I taková změna je život.

Slunce v duši, klid a trpělivost přeji Všem


Smích a pláč

29. října 2018 v 19:48 | Marčélla |  Téma Týdne
Posílám všem úsměv z dáli,
aby jste se všichni smáli.

Ať žijeme v radosti,
i když máme starosti.

Komu se úsměv nelíbí,
ať zadek někomu políbí.

Smutek, jakoby nám život utek,
smích přeci není žádný hřích.

Radujme se a veselme,
svoje písně zpívejme.

My svobodnou vůli máme,
čemu přednost všichni dáme?

Komu ovšem dobře není,
tím se u něj volba mění.

Bolest, či pláč k životu patří,
potřeba z nás je dostat ven stačí.

Vše smutné z nás vždy odchází,
štěstí a radost opět příchází.

Koloběh štěstí a smutku,
prožíváme všichni vskutku.

To je vše co na srdci mám,
slunce v duši já přeji Vám.

Zdroj: Douman TV
 


Cena

26. října 2018 v 17:51 | Marčélla |  Životní zkušenosti a lekce
Cestou trnitou, cestou nelehkou,
nechává svou minulost za sebou.

Chvilky spojené s radostí,
je nyní velkou bolestí.

Přestože zklamání v sobě cítí,
další cestu před sebou vidí.

Mnoho darů nese si sebou,
zkušenosti cenné to jsou.

Cení si každičké krásné duše,
která se s láskou učí tiše.

Jak se naučit cenit si sebe,
je to jistý cíl, vrátí se do nebe?

Vesmír duši zkouší stále,
zda život na zemi zvládne.


Kde jsou ty časy, kdy nebylo tolik reklam

23. října 2018 v 21:00 | Marčélla |  Téma Týdne
Víte, já si pokaždé říkám, že k danému tématu nemám co říct (napsat). Ale vždy mi vlítne jedna myšlenka do hlavy, mě to nedá a stejně něco napíšu. Určitě máme všichni krásné vzpomínky byť je to na cokoliv, kohokoliv a čehokoliv. Také jich mám spoustu, ale co poslední dobou nemůžu strávit jsou reklamy. Všude, kde se kouknu je reklama.


Jdu do práce po cestě reklama s politikou. To bude krásný den, říkám si. V práci sem tam kouknu na mobil a ta reklama musí být i v mobilu. Jak nečekané. Jdu z práce po cestě a co nevidím? Ooo další reklama, tentokrát to byla milejší reklama" Cvičte s námi". Říkám si, jo ty reklamy s námi krásně cvičí. Přijdu domů, zapnu si rádio a co právě hlásí? Reklama, reklama, reklama. Jsem si teď vzpomněla na film s kachnami. Hmmm kvůli reklamám jsem zapoměla jak se film jmenuje. Tam to byla samá kachna, kachna, kachna nebo kachny? Už nevím.


Zapnu noťas a už se pomalu bojím co se mi ukáže. Otevřu si prohlížeč ....já na ty reklamy nechci koukat, ale ony chtějí, abych je viděla. Prostě jsou všude. Na blog, kde se přijdu odreagovat, nebo uklidnit, vidím reklamy taky už všude. Nedivte se mi, že už mi z toho hrabe. A tak ráda vzpomínám na ty časy, kde reklamy nebývaly. Možná byly, jen ne určitě všude a tolik, jako v dnešní době. Ráda vzpomínám na dětství, protože jestli jsem byla doma nebo venku, nikde nebyly reklamy. Proto je to jedna z mých nejkrásnější vzpomínek.

Slunce v duši všem a hlavně s klidem.Nevinný


Další články